Mnoho z nás se domnívá, že není potřeba věnovat patřičnou péči vlasové pokožce, neboť je skryta pod bujnou a hustou hřívou. Není tomu tak. Pravidelná péče o vlasovou pokožku eliminuje negativní projevy jako je výskyt lupů, svědění či podráždění. Neléčené problémy vlasové pokožky mohou vést i k trvalé ztrátě vlasů. Článek popisuje nejčastější problémy vlasové pokožky a její onemocnění. Při problémech s vlasovou pokožkou je vhodné využít služeb specializovaných dermatologů – trichologů.
Lupy
Výskyt lupů je způsoben abnormální obměnou epidermálních buněk vlasové pokožky. Nadměrné množství odloupaných buněk zrohovatěné vrstvy epidermisu vlasové pokožky se shlukuje, čímž vznikají charakteristické lupy. Výskyt lupů je velmi časté onemocnění, které postihuje až 40 % mladé generace bez rozdílu pohlaví.
Lupy, neboli Pityryasis, lze rozdělit na suché a mastné. V obou případech se jedná o nahromaděné zrohovatěné buňky. Suché lupy jsou charakteristické velmi malými bělavými šupinkami, které jsou velmi lehké a křehké. Suché lupy jsou velmi dobře vidět na oblečení. Mastné vlasy jsou o poznání těžší. Jsou pokryté vrstvou mazu, který jim dodá nažloutlý odstín.
Lupy mohou způsobovat podráždění a svědění vlasové pokožky. V jedinečných případech může dojít k rozvoji bakteriální proliferace, dermatitid (záněty kůže) a dermatóz.
Velmi často dochází k domněnkám, že lupy jsou způsobeny nadměrnou suchostí vlasové pokožky. Není tomu tak. Z trichologické hlediska se jedná o zánět vlasové pokožky vyvolaný přemnožením kvasinek Pityrosporum Ovale.
Nevyvratitelné příčiny nejsou doposud známy a vědecky ověřeny. Jedná se pouze o hypotézy a domněnky. Za nejčastější příčinou lupů je považováno přemnožení kvasinek rodu Mallassezia, které běžně vegetují ve svrchní běžně pokožky. Někteří vědci však tuto teorii popírají. Dle nich přemnožení kvasinek není spouštěčem lupů, ale poskytuje pouze živnou půdu pro jejich výskyt. Někteří vědci se domnívají, že výskyt lupů může být spojen s „nesprávnou“ stravou, špatným vstřebáváním živin ve střevech, onemocněním jater či nemocí lymfatického metabolismu.
Mastná vlasová pokožka
Mazotok, neboli Seborrhoea, je charakteristický nadměrnou produkcí kožního mazu (sebum) z mazových žláz ústící do vlasových folikul i mimo ně. Rozlišujeme dva základní typy problémů s nadměrnou činností mazových žláz:
– Seborrhoea oleosa je charakteristická řídkým, olejovitým mazem. Maz pokrývá pokožku rovnoměrně, čímž se celá pokožka mírně leskle. Ucpané póry působí hrubě a silně a mají tendence si zanášet nečistotami z okolí.
– Seborrhoea sicca je charakteristická kožním mazem, který má pevnější „voskovou“ konzistenci. Maz se obklopuje bazální části vlasových stonků. V oblasti mimo vlasových folikul je pokožka ve většině případů suchá.
Pokožka se sklonem ke zvýšené aktivitě mazových žláz je dána geneticky, tedy konstitučně predisponována. Zvýšená činnost kožních mazových žláz je dána vrozenou zvýšenou aktivitou hormonů. Tzv. příležitostný mazotok se vyskytuje pouze občasně a je vyvolán vnějšími vlivy, nesprávnou životosprávou či nevhodnou vlasovou kosmetikou.
Mnoho holohlavých či plešatých klientů navštíví trichologickou kliniku s tím, že trpí na zvýšenou činnost mazových žláz. Ve většině případů se jedná o pouhý omyl, neboť mastnota se hromadí na vlasové pokožce. Při absenci vlasů není totiž možné kožní maz rovnoměrně distribuovat po pokožce a do vlasů, čímž se na pokožce hlavy vytváří lesklá pleš.
Kožní maz (sebum) je olejovitá tekutina, která má zvláčňující, antiseptické, a hydrofobní vlastnosti. Sebum podporuje hladkost vlasů uvnitř vlasových folikul. Společně s vyloučeným potem normalizuje pH pokožky. Je nedílnou součástí ochranné vrstvy pokožky.
Kromě nadměrného maštění vlasů a vlasové pokožky může být Seborrhoea také příčinou výskytu mastných lupů, podrážděním vlasové pokožky, zánětem folikul (folikulitida) nebo se vyvinou do seberoické dermatitidy.
Další problémy vlasové pokožky
Seberoická dermatitida
Seberoická dermatitida je zánětlivá reakce pokožky charakteristická přítomností žlutavých a mastných ložisek. Ve většině případů je doprovázena svědivostí pokožky. Nejvíce postižené jsou oblasti bohaté na výskyt mazových žláz. Zřídka se také objevuje na obličeji či na hrudi. Skutečné příčiny seboroické dermatitidy jsou dosud neznámé. Spekuluje se o následných příčinách: Hyperseborrhoea, lipofilní kvasinky metabolizující tuk rodu Malassezia, neurologické a metabolické poruchy organismu.
Lupénka
Lupénka, neboli Psoriáza, je chronická recidivující forma geneticky podmíněné dermatitidy. Lupénka se projevuje ložisky červené kůže se stříbrně-bílými odlupujícími se šupinkami. V ojedinělých případech je doprovázena ze svěděním. Velmi často se také projevu v oblasti loketních a kolenních kloubů. Ve většině případů není spojována s vypadáváním vlasů, neboť dochází k odlupování pouze svrchní vrstvy pokožky. Papila i matrix vlasu jsou zakotveny v dostatečné hloubce pokožky a nedochází tak k jejich poškození.
Hyperhidróza
Hyperhidróza je známější pod označením nadměrné pocení. Hyperhidróza se projevuje nadměrnou produkcí potu z potních žláz zejména v oblastech vlasové pokožky, podpaží, dlaní a chodidel. Pot se skládá převážně z vody (98 %), minerálních látek (1 %) a z kyselin, reprezentují odpadní složky. V závislosti na teplotě a fyzické aktivitě dospělý jedinec vyprodukuje 0,5 až 10 litrů potu za den.
Hyperhidróza je ve většině případů vyvolána genetickými předpoklady. Příležitostné nadměrné pocení může být také psychosomatického rázu. Taktéž může být způsobeno onemocněním centrálního nervového systému nebo hormonálními změnami v menopauze. Velmi silné, ale krátkodobé pocení může být vyvoláno sportovní aktivitou, pobytem v sauně, popř. horečkou.
Pot hraje velmi důležitou roli, neboť má čistící, termoregulační, vylučovací a obrannou schopnost. Nadměrné pocení zvyšuje pH a oslabuje lipidový filtr, který chrání pokožku před útoky bakterií. Neléčená hyperhidróza vlasové pokožky může vést k plísňovým infekcím, růstu bakterií a výskytu lupovitosti pokožky.
Leave a Reply