Zatímco některé ženy hrdě nosí svou šedivou hřívu, jiné každý den s hrůzou kontroluji stav svých vlasů před zrcadlem. Dobrou zprávou je, že současné technologické výzkumy a pokroky jsou krůček k zastavení ztráty pigmentace vlasů a šediny budou jednou pro vždy minulostí. Na revoluční novinku si ovšem budeme muset ještě nějaký ten pátek počkat. Co tedy vědci vědí a my ne?
1. Stárnutí je hlavním viníkem šedivění vlasů
Asi to není překvapující, že s přibývajícími léty přibývají také šedivé vlasy. Dermatologové toto pravidlo nazývají 50:50:50, tj, že 50 % populace má přibližně 50 % šedivých vlasů ve věku 50 let, říká Dr. Anthony Gold, profesor dermatologie na Stanfordově univerzitě. Stejně jako pleť, tak také vlasy s přibývajícími léty mění svou strukturu, říká Dr. Heather Wooler Lloyd, ředitel medicínské školy na univerzitě v Miami.
2. Etnikum rozhoduje
Běloši mají tendenci k šedivění vlasů nejvyšší, zejména pak zrzky. Následují je Asiaté a následně afro-američané. Vědci doposud nezjistil, proč se tak děje.
3. Zdá se, že stres hraje důležitou roli
Stresová situace okamžitě nezapříčiní zešedivění vlasů, ale stres se z dlouhodobého hlediska podílí na kvalitě kůže a také vlasů, říká docent dermatologie Roopal Kundu. Navíc, během nemoci mohou někteří lidé zaznamenat zvýšené padání vlasů. Po odeznění stresující situace (třeba nemoci, chemoterapie), zpravidla narostou nové vlasy, které již ovšem mohou mít jinou barvu.
4. Životní styl, významný faktor šedivění
Například kouření doslova způsobuje stresové situace pro naše vlasy. Nízká hladina vitamínu B12 způsobuje ztrátu pigmentace vlasů, říká Dr. Karthik Krishnamurthy, ředitel Centra estetické dermatologie v Bronxu. Nejlepší možnou prevencí vzniku šedivých vlasů je konzumace játry a mrkve, říká Dr. Wilma Bergfeld, dermatoložka na Clevelandské klinice.
5. Vlasy a jejich barva jsou dvě odlišné věci
Vlasy tvoří vlasové kmenové buňky a pigment je zase tvořen pigmentovými kmenovými buňkami. Obvykle pracují společně, ovšem s přibývajícím věkem jejich kooperace končí. Šedivění vlasů ovšem není výjimkou ani v relativně mladém věku, okolo 18 roku života. V současné době se vědci snaží přijít na to, jak zajistit, aby vlasové a pigmentové kmenové buňky stále spolupracovaly a nedocházelo k šedivění vlasů.
6. Vlasy se nestávají šedivými, ale rostou
Životní cyklus vlasu, od jeho zrození až vypadnutí, trvá zpravidla jeden až tři roky. Jakmile vlas vypadne, je nutná spolupráce vlasových a pigmentových buněk k vytvoření nového (barevného) vlasu. Pigmentové buňky se ovšem opotřebovávají a s každým novým životním cyklem roste pravděpodobnost růstu bílého vlasu. Inkoust nedochází pouze v tiskárnách, ale také v našem vlasovém lůně.
Existuje mnoho faktorů, které ovlivňují vznik šedivých vlasů. V podstatě je lze rozčlenit na interní a externí. Mezi interní faktory patří genetika, hormony, stavba těla a věk. Mezi externí pak klima, toxiny, nečistoty a chemické expozice. V roce 2009 byl týmem evropských vědců popsán vznik malého množství peroxidu vodíku ve vlasovém folikulu (lůno vlasu). Tato chemické expozice může způsobovat vznik šedivých vlasů. Peroxid vodíků pak způsobuje oxidační stres, který může za ztrátu pigmentu vlasů. Nejnovější vědecké poznatky poukazují, že methionine sulfoxide může blokovat tento oxidační stres a zamezit vzniku šedivých vlasů. Tato tvrzení ovšem není vědecky potvrzeno a není možné stanovit, že tato sulfoxid doopravdy funguje. Podle některých odborníků se pak doporučuje kyselina paraamino-benzoová PABA, která je obsažena v pšeničných klíčcích, melase, pivovarských kvasnicích, celozrnné rýži, jogurtu, ledvinkách nebo játrech. Další odborníci pak doporučují kombinovat PABA s listovou zeleninou, mrkví, meruňkami, žloutky nebo fazolemi.
Leave a Reply